My z Orlickejch

Letní nedělní odpoledne jednou nohou v Polsku a druhou v Česku. V lesích plných válečných bunkrů a koupání se v řece, kde žijí raci. Anička a naše doma v Orlických horách.

Ne nadarmo říkám, že všude dobře, ale doma stejně nejlíp. Můžu jet kamkoliv chci, budu to tam mít rád, ale nikdy to nebude takový jako to, co cítím, když jsem v mých domácích lesích.

Pojďte se ztrácet.

Tyhle dny

Jedno nedělní odpoledne u babičky na vesnici. Tlumený světlo z umírajícího slunce, dělající neočekávaný atmosféry, kdy den se zdá, jako by trval jen chvíli. I tak mám podzim ze všech období nejvíc nejradši. Tolik krásy! Chodil bych, zíral a rozjímal...