This must be the place

Brighton, UK

Kdo mě zná, tak ví, že já rozhodně nejsem typ člověka, který by vyhledával města. Mám totiž pocit, že bytí ve městě, kde jsou tuny lidí, mě vysává, unavuje, a že čas a celkově i život v něm strašně rychle letí. A to není můj styl. Proto, když jsem na cestách, tak do měst zabrousím málo kdy. Existují ovšem výjimky a Brighton je jednou z nich. Brighton má svou dost specifickou auru, která mě přitahuje. Už jen těmi barevnými mini uličkami (říkají jim The Lanes), velkým molem u pláže, architekturou domů v ulicích blízko moře, nedalekými křídovými útesy a milostí lidí snad kdekoliv. Navíc tam žilo a žije několik mých kamarádů. Tahle návštěva byla moje třetí a určitě ne poslední. PS. jen abych byl korektní, tak na fotkách je kromě Brightonu i Londýn a Eastbourne.

Články z předchozích návštěv: rok 2015 a rok 2012
(Jak na to koukám, tak uf, takový rozdíly, když si porovnám fotky z jednotlivých návštěv. Rukopis se sakra mění.)

Foceno na kompaktního parťáka Fujifilm X70. 

Here comes the sun

Nadosmrti budu milovat majáky, křídový útesy a vysušený břehy moře při odlivu. Přísahám.

Měsíční prodlevu vynahrazuju velkým příspěvkem o anglickém Brightonu, kde jsem strávil několik dubnových dnů. V Brightonu byl asi už kde kdo, teda alespoň díky Fejsbuku mi to tak připadá. Navíc podle naslouchání v ulicích bych tipnul přibližně tak 5 čechů na 2 "brightoňany". Zjistil jsem, že od mojí první návštěvy uteklo už 2,5 roku (příspěvek tady). A i tentokrát tam bylo úplně nádherně. Dokonce tolik moc, že jsem se spálil a dostal úžeh. Fakt nelžu, v dubnu a ještě k tomu v Anglii. Dokážu tohle jenom já?