MARTIN FALTEJSEK PHOTOBLOG

31. 12. 2018

Island po 43 letech

Čtyřicettři. Tolik let uplynulo od tátova posledního letu v jeho životě. Proto jsme ho se sestrou vzali na Island. A bylo to intenzivní. Během prvních dnů se nám poštěstilo vidět jak polární záři, tak polární lišku a hned několikrát získat daleko lepší ubytování, než jaký jsme si zaplatili (z důvodu lichýho počtu osob a přebytku ubytovacích kapacit). Vítězství! Island je pro mě zkrátka úplně odlišnej vesmír. Třeba taky proto, jaký lidi tam můžete potkat. Bydleli jsme v guest hausu uprostřed islandskýho lesa (na Islandu lesy úplně nenajdete, tenhle byl uměle vysázený), kde nás ubytovala paní spisovatelka a cestovatelka z Německa, která přijela na několik měsíců psát o Islandu. Vydávala se sama na túry a bavila se s místními. Zkoumala totiž existenci trolů a elfů. Přišla na zjištění, že trolové neexistují, ale elfové ano. Že to jsou bytosti jako my, akorát jsou více efemérní - rychle se objeví a pak zase zmizí. A právě tuhle jistou formu naivity mám svým způsobem vlastně docela rád. Ach.

PS. moje sbírka Islandů: tady první návštěva, tady druhá návštěva

Žádné komentáře:

Okomentovat